Téměř půlroční plánování a hledání společného termínu se v pátek 17. 9. proměnilo ve Veverské Bítýšce ve skutečnost, když jsme ve stanovený čas vystoupili z aut před penzionem U Václava. Tam nás sice nenašli v rezervačním systému, ale náhradní ubytování v penzionu Omega bylo možná až nečekanou výhrou. Vyzvedli jsme si klíče a trošičku promrzlí jsme usedli k nekulatému stolu k první části rokování – v pátek byla na programu diskuze na téma budoucnost, skupina, tábory, akce… Bylo fajn, že jsme se sešli v hojném počtu – Lucka D., Míša, Lucka K., Rogi, Martin, Petr, Pavel Š., Eliška – protože nápadů, vizí, idejí a podnětů bylo hodně, až jsme byli překvapeni, v kolik hodin končíme. Ale stálo to za to.

Ráno, po snídani, se k nám na klasický kolektiv ještě připojila Dana se zástupci druhého turnusu Matym a Yvčou. Řešili jsme především proběhlou letní činnost, nastínili jsme jim nějaké body z pátečního rokování a domluvili se na další postupy. Čas byl bohužel neúprosný, bodů hodně, ale obědem vše skončilo a pomalu jsme se zase začali rozjíždět všemi směry domů.

Bylo to velmi přínosné, shodli jsme se na tom, že bychom měli ve výjezdních zasedání pokračovat, ideálně formou posledního dne či dvou nějaké delší oddílové výpravy (podzimky či Velikonoce).

A co z těchto dvou dní vzešlo nejdůležitějšího? Dva velké úkoly – najít nového hospodáře, protože Dana kvůli pracovní vytíženosti a stoupajícím nárokům na hospodáře skupiny-lajka oznámila, že nechce dál pokračovat. A najít do budoucna nové tábořiště, protože se většina shodla, že nemáme a zřejmě ani nebudeme mít personální kapacitu na Borač, nehledě na obtíže spojené se získáváním různých povolení.