Ringobal 23.2.2019

Datum vložení: 29.03.2019 Autor: Rogi

Přejít do fotogalerie V letošním ročníku Zelené ligy SPTO byla zařazena zbrusu nová zimní soutěž sportovního charakteru. Děti i vedoucí se tak mohli 23. 2. 2019 těšit na turnaj v Ringobalu. Hra jako taková se dá těžko k něčemu podobnému přirovnat, čtenář se tedy musí spokojit se stručným popisem a s fotkami a popustit uzdu představivosti. Ringo, dvě čtyřčlenná družstva, dvě branky a v každé z nich brankář s tyčí, který se snaží letící ringo na tuto tyč navléci po nahrávce od spoluhráče – tak to je základní podstata Ringobalu. Existuje samozřejmě ještě spousta dalších pravidel, které prošly zdlouhavým procesem připomínkování na nejednom jednání náčelníků PTO, tím se zde ale není třeba zabývat.
Náš oddíl se začal připravovat již na loňském táboře, posléze na schůzkách, a také jsme uspořádali tři nácviky v tělocvičnách. Ten poslední byl přímo v pátek před samotnou akcí. Turnaj ve čtyřech klasických věkových kategoriích se odehrál v tělocvičnách na Gymnáziu sídlícím na Třídě kpt. Jaroše a nedaleké ulici Příční, kde byla menší tělocvična k dispozici jen pro kategorii Nejmladších.
V samotný soutěžní den jsme si dali sraz u Semilassa již ve tři čtvrtě na osm, odkud nás tramvaj dovezla na Moravské náměstí. Tady čekala druhá část výpravy. Dohromady nás tedy pěšky ke gymnáziu vyrazilo 38. Záhy se však s Míšou a Luckou odpojily dva nejmladší týmy kategorie N, které zamířily do tělocvičny na ulici Příční. Ani holčičímu, ani klučičímu týmu se však v příjemném rodinném prostředí nepodařilo postoupit, a tak jejich turnajová pouť skončila hned po základních skupinách. Naši maláči tak především sbírali zkušenosti s velkými PéTéÓčkovými akcemi, protože někteří z nich na něčem podobném byli vůbec poprvé, a také mohli brzy přijít fandit ostatním na Jarošku.
O poznání bouřlivější atmosféra pak panovala právě na gymnáziu. I přes počáteční organizační zmatky a to, že některá družstva vedená Rogim, Kobrou a Petrem odehrála svůj první zápas ve tříčlenné skupině až k polednímu, bylo vidět už od začátku líté boje o každičký centimetr hracího pole. Stejně jako v kategorii Nejmladších, tak i v ostatních třech jsme nasadili dvojice týmů. Ještě v Mladších jsme měli kluky a holky vždy v jednom družstvu, Starší a Rádci pak byli namixovaní. Ve volných chvílích děti hrály ve školních třídách deskové hry nebo z galerií sledovali hru soupeřů.
Pětiminutový poločas uplynul vždy tak rychle, že nikdo ani nestíhal počítat kolik gólů jsme dostali nebo naopak kolik jsme jich obdrželi. Fyzické nasazení hráčů bylo extrémní a bylo vidět, jak jim po chvilce nejen po skráních stékají kapky potu a těžce oddychují při každém drobném přerušení hry. Rozhodující v zápasech nebyla jen rychlost a přesnost hodů, ale také taktika, jak se dostat na dostřel vlastnímu chytači. Vítězstvím, či prohrou si po závěrečném hvizdu většinou nebyl jistý žádný tým. Propuknout v jásot nebo naopak sklopit hlavu a sportovně podat ruku soupeři tak mohli hráči až po jasném verdiktu od rozhodčího.
Základ k pozdějšímu velkému úspěchu jsme položili již ve skupinách. Hned pět ze šesti týmů z nich jako vítěz postoupilo do pavouka. Ba co víc, hned v prvním jeho kole byl úspěšný klučičí tým Mladších i obě družstva v kategorii Starších. V tuto chvíli jsme opravdu nevěděli, kterému našemu uskupení máme fandit dříve, protože skoro všechna hrála ve stejnou dobu. I obojí Rádci, kteří při menším počtu družstev v kategorii postoupili přímo do semifinále. Některé tyto zápasy měly opravdu infarktový průběh, protože se vedení přelévalo z jedné strany na druhou a nikdy nebylo co závidět brankářům, kterým se někdy nepodařilo ringo správně zachytit a veškeré snažení hráčů v poli tak přišlo pro tuto chvíli vniveč. Rozdíly ve skóre mezi týmy v pavouku byly někdy opravdu minimální. Většinou o bod. Jednou byl tento bod na naší straně, jindy bohužel na soupeřově. Jednou dokonce muselo o postupujícím rozhodovat trestné střílení.
Nejhorším umístěním z nadstavbové části byla dvě čtvrtá místa, zbylé tři výsledky byly již na bedně. Nejprve bylo jasno v rádcovské kategorii, kde došlo na bratrovražedný souboj o třetí místo, který si vyžádal i jedno zranění. Ondra, Vojta, Terka a Bára podlehli Šimonovi, Dališovi, Ále a Vokounovi. O další třetí místo neúspěšně bojovali Majda, Nela, Kost a Rico, když je 32. Severka zdolala 10:9. Ve finále se pak objevilo druhé družstvo kategorie Starších (Kika B., Katy, Potkan a Čipi) a neméně těsným výsledkem je přehráli vítězní Brabrouci. Poslední nadějí na vítězství jsme tak vkládali do mladších hochů. Lumír, Drnda, Paťa a Onďa nastoupili na palubovku, vedle které se srotila fandící Vlčata, která veškerými hlasivkami a za pomocí bubnu podporovala svoje zástupce. A když se říká, že diváci jsou jako další člen týmu, tak tady to pro Vlčata platilo dvojnásob. Bohužel jsme na ně nestačili jak na hřišti, tak v hledišti – a že jsme se snažili.
Celkově, i když jsme prohráli všechna poslední utkání, jsme ale smutnit nemuseli, protože pro ceny a diplom si šlo pět našich družstev, což se žádnému jiném oddílu nepodařilo. V součtu bodů za umístění jsme první ročník Ringobalu dokonce ovládli a v Zelené lize jsme se tak z pátého místa nečekaně vyhoupli do čela (o jeden bodík právě před Vlčata). Všem našim hráčům patří velká gratulace a poděkování za jejich nasazení někdy i na hranici vlastního zdraví. Ocenit musíme také našeho Martina, který byl s Páďou (Brabrouci) a Bolkem (Vlčata) nekompromisní, ale spravedlivou trojicí sudích, kteří to také vůbec neměli jednoduché.
Stránky Pionýru České republiky
Pionýrské tábornické oddíly v Brně
Stránky Pionýrských oddílů
Centrul volného času Lužánky
Opravdu dobrý tábor
Stránky Jihomoravského kraje
Stránky Statutárního města Brna
Počet návštěv na našich stránkách:2481300
Pionýr, z. s. - 7. pionýrská skupina Borač, Srbská 15a, Brno 612 00
Přihlásit se  |  Zaregistrovat se